Aktuality

Pro návštěvy opět otevřeno s určitými opatřeními

24.07.2020

Díky zlepšení epidemiologické situace na Kutnohorsku byla od 25. 7. 2020 KHS zrušena mimořádná opatření (Nařízení KHS Stč č. 3/2020 ze dne 24. 7. 2020 platí od 25. 7. 2020).

Blízcí tak budou moci opět navštívit klienty Domova Barbora dle předchozího režimu návštěv.

Návštěva klienta je možná ve všední dny 14 - 17 hodin za mimořádných opatření a po předchozím objednání. Volejte, prosím, ve všední dny v době od 8 do 10 hodin na tel.

Domov pro seniory – 327 533 245
Domov pro osoby se zdravotním postižením – 327 533 132

Na návštěvu ke klientovi budou moci dvě osoby. K návštěvě je možné využít prostory zahrady, popř. vnitřní prostory dle pokynů pracovníků.

U klientů v terminálním stádiu platí pro návštěvy specifické podmínky.

Před návštěvou ještě doporučujeme kontaktovat pracoviště, zda se situace ohledně návštěv nezměnila.

NÁVŠTĚVNÍK JE POVINEN DODRŽOVAT STANOVENÁ OPATŘENÍ

• Dezinfekce rukou, změření teploty
• Vyplnění čestného prohlášení
• Dýchací cesty kryté čistou rouškou
• Bez osobního kontaktu
• Předání věcí dle pokynů pracovníka
• Časový prostor dle pokynů pracovníka

Děkujeme, že chráníte své blízké.

Nadále platí Č. j.: MZDR 16214/2020-5/MIN/KAN ze 3. července 2020 


MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle
§ 69 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva a prevenci
nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-
CoV-2 toto mimořádné opatření:
I.

1. S účinností ode dne 4. července 2020 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného
opatření se omezuje provoz zdravotnických zařízení lůžkové péče a zařízení sociálních
služeb tak, že poskytovatelé zdravotních služeb lůžkové péče a zařízení sociálních
služeb vyjma chráněného bydlení (podle § 34 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách) v pobytové formě a odlehčovací sociální služby v pobytové formě musí
dodržovat následující pravidla:
 Pokud se jedná o přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené
zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě
rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, opatrovníka, popřípadě osoby určené
opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá
posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, osoby
blízké nebo osoby určené pacientem, popřípadě jiných osob, které chtějí navštívit
pacienta, lze ve stejném čase připustit u pacienta přítomnost nejvýše dvou osob;
výjimky lze připustit z důvodů hodných zvláštního zřetele, např. když navštěvující
osoba potřebuje podporu a doprovod.
 Každá osoba navštěvující pacienta je dotazována na symptomy onemocnění COVID-
19, např. formou dotazníku.
 Pokud navštěvující osoba vykazuje pozitivní příznak odpovídající nemoci, nelze
připustit její přítomnost u pacienta.
 Shora uvedená omezení se nevztahují na přítomnost u pacienta v terminálním stádiu
nevyléčitelného onemocnění.
 Pokud je to možné, návštěvy probíhají ve venkovních prostorách zařízení (zahrada,
společná terasa apod.) nebo v jednolůžkových pokojích anebo v místnosti vyčleněné
pro tento účel.
 Pravidelně je prováděna dezinfekce ploch, kterých se dotýkají ruce, a to prostředkem
s virucidním účinkem.
Pokud se používá termín „pacient“, myslí se tím také „uživatel sociálních služeb“.

2. S účinností ode dne 4. července 2020 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného
opatření jsou zákonný zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstoun nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného 

orgánu svěřen, opatrovník, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž
svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb,
popřípadě důsledky jejich poskytnutí, osoba blízká nebo osoba určené pacientem,
popřípadě jiná osoba, které chce navštívit pacienta, povinni dodržovat omezení uvedená
v bodu 1.

3. S účinností ode dne 4. července 2020 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného
opatření jsou všechny osoby:
 ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb,
 v zařízeních sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby
se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem,
 poskytující odlehčovací sociální služby v pobytové formě,
povinny nosit ochranné prostředky dýchacích cest (nos, ústa), které brání šíření kapének,
s výjimkou:
 pacientů a uživatelů sociálních služeb,
 dětí do dvou let věku,
 osob s poruchou intelektu, kognitivní poruchou či závažnou alterací duševního stavu,
jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování této
povinnosti,
 zdravotnických pracovníků po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné
pro poskytování zdravotních služeb,
 zaměstnanců a osob v obdobném postavení, nacházejí-li se na pracovišti
ve vzdálenosti nejméně 1,5 metru od jiné osoby,
 dalších případů zřetele hodných, které stanoví poskytovatel zdravotních nebo
sociálních služeb nebo ošetřující lékař.

II.

S účinností ode dne 4. července 2020 se ruší mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví
ze dne 29. června 2020, č. j. MZDR 16214/2020-4/MIN/KAN.

III.

Toto mimořádné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání.


Odůvodnění:

Epidemie je zvýšený výskyt nemoci, který je geograficky a časově omezen. Při epidemii
infekčního onemocnění dochází zpravidla k prudkému nárůstu počtu onemocnění v čase,
kdy nemocnost dosahuje hodnot vyšších, než je běžná sporadická nemocnost. Hodnoty
nemocnosti, při kterých dochází již k epidemickému šíření (tzv. epidemický práh) jsou různé
a liší se podle nemoci. U některých nemocí hodnota epidemického prahu není přesně
známa. Hlavním kritériem, zda se jedná o epidemii či nikoli, je pak vzájemná, epidemická
souvislost jednotlivých případů nemoci. Rychlost šíření nemoci v populaci je závislá na
původci nákazy, inkubační době nemoci a zejména na cestách přenosu. Mezi nejzávažnější
epidemie z pohledu dopadu a zátěže v populaci jsou epidemie způsobené mezilidským
šířením. Nejvyšší nemocnosti v populaci je dosahováno při šíření respirační cestou, pomocí

kapének obsahujících infekční agens, které se dostávají do okolí nemocného při mluvení,
dýchání, kašlání a kýchání. Každá epidemie infekčního onemocnění je epidemickým
procesem, skládajícím se ze tří základních článků: zdroj nákazy, cesta přenosu a vnímavý
jedinec.

V souvislosti s probíhající pandemií onemocnění COVID-19 a přijatými opatřeními
k odvracení jejích bezprostředních dopadů na zdraví obyvatel ČR se ukazuje, že mezi
nejdůležitější nástroje, jak ovlivnit vzniklou epidemii a zastavit její nekontrolovatelné šíření,
je ovlivnit tyto jednotlivé články epidemického procesu. Zdroj nákazy lze izolovat a léčit,
cestu přenosu přerušit a vnímavého jedince chránit, například karanténními opatřeními
či očkováním, které v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 však není k dispozici.

Při epidemickém šíření infekčního onemocnění hrozí riziko, že bez přijetí mimořádných
opatření dojde k nekontrolovatelnému šíření infekce v populaci s možností vyčerpání kapacit
zdravotnického systému k možnostem izolace a léčby se zásadním dopadem do zdraví
populace. Mezi nejvíce nebezpečné patří paralelní šíření, kdy jeden nemocný současně
nakazí více než jednoho člověka a dochází tak k masivnímu šíření infekce v populaci.

Mezi klíčová opatření patří možnost účinného přerušení šíření nákazy mezi jednotlivci
a v celé populaci (omezení shlukování, omezená poskytování vybraných služeb, používání
ochranných a dezinfekčních prostředků).

Hlavním cílem mimořádného opatření je přerušit souvislý epidemický proces a zastavit
epidemii v co nejkratším čase a za co nejmenších ztrát lidských životů, stejně jako
negativních dopadů do ekonomiky. Toho lze dosáhnout omezením pohybu osob, omezením
konání hromadných akcí, omezením provozování epidemiologicky závažných činností,
používáním přiměřených osobních ochranných prostředků a zvýšenou dezinfekcí.

Mimořádné opatření je společně s dalšími platnými mimořádnými opatřeními zaměřeno tak,
aby byla zajištěna širší škála specifických opatření zohledňující i předběžnou opatrnost
v souvislosti s dalším šířením onemocnění COVID-19.

Cílem mimořádného opatření je omezit vybrané činnosti nebo služby, kdy je toto omezení
důležité zejména v případech mezilidsky přenosných infekčních onemocnění, jako je právě
COVID-19. Při závažné infekci, která se přenáší cestou kontaminovaných kapének
(aerosolu), je třeba předcházet koncentraci lidí zejména v uzavřeném prostoru,
za případného stanovení dalších podmínek jejich setrvávání v takovém místě. Je proto
potřebné použít nástroje, jak regulovat provoz v takových místech.

Stejně tak je nezbytné omezit provozování veřejných činností a služeb spojených s vyšší
produkcí kapének a aerosolu, jako jsou bazény, koupaliště, společné sprchy, sauny,
wellness centra. Při nákazách přenášených respirační cestou je nezbytné kontrolovat místa
s velkým nahromaděním osob, při kterém je daleko snazší přenos nákazy. Tím spíše toto
pak platí v případě činností epidemiologicky závažných, jako jsou kadeřnictví, pedikúra,
manikúra nebo solárium či kosmetické nebo masérské služby.

S ohledem na výše uvedené principy vedoucí k zamezení či eliminaci onemocnění COVID-
19 je též na místě zakázat nebo omezit pořádání veřejných nebo soukromých akcí. Během
epidemie totiž patří mezi základní protiepidemická opatření přerušení cesty přenosu nákazy
v populaci. Největší význam má toto opatření u nákaz přenášených vzdušnou cestou nebo
přímým kontaktem. Omezení pohybu a shromažďování se ukázaly jako efektivní nástroj
kontroly epidemie COVID-19, pokud je přijat co nejdříve po vypuknutí epidemie.


Cílem mimořádného opatření je provést kroky nezbytné ke zpomalení šíření nemoci COVID-
19, zploštit křivku počtu osob nakažených koronavirem SARS-CoV-2, který způsobuje
respirační onemocnění COVID-19, v ČR, a tím předejít přetížení až zhroucení zdravotního
systému tak, jak k tomu došlo či dochází v zemích, v nichž nebyla včas přijata odpovídající
opatření (tj. v čínském Wu-chanu, v Itálii, Španělsku, Francii, Velké Británii nebo některých
částech USA, zejména New Yorku). Zploštění křivky počtu osob nakažených koronavirem
SARS-CoV-2 má za cíl při současném stavu poznání docílit tří zcela zásadních pozitivních
efektů:
 Zabránit přeplnění kapacity nemocnic. To má umožnit jak zachování nezbytné
zdravotní péče ve vztahu k pacientům, kteří nejsou nakaženi koronavirem SARS-
CoV-2, tak ve vztahu k pacientům s onemocněním COVID-19, kteří potřebují
hospitalizaci. Cílem je zachovat smrtnost, tak jak se to v České republice zatím daří,
v rozsahu cca 2–3 %, aniž by došlo k jejímu nárůstu na celosvětový průměr
dosahující téměř 7 %, nebo dokonce na 10 a více procent, jako tomu je v současnosti
zejména ve Francii (zde smrtnost již dokonce dosahuje téměř 18 %), Nizozemsku,
Belgii, Španělsku, Itálii nebo Velké Británii. Závažný stav vyžadující hospitalizaci se
přitom dle Státního zdravotního ústavu, vycházejícího z dat a analýz Evropského
střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, může objevit u více než 30 % infikovaných,
z toho v širším průměru přinejmenším téměř 2,5 % infikovaných (ale spíše podstatně
více) připadá na pacienty v kritickém stavu. Nekontrolované šíření epidemie přitom
může v krátkém horizontu několika měsíců zasáhnout až vyšší desítky procent
populace.
 Zabránit explozivnímu rozšíření onemocnění COVID-19, při němž by ve zvýšené míře
docházelo (a) k šíření agresivnějších typů koronaviru SARS-CoV-2 a (b) k vyšším
koncentracím koronaviru SARS-CoV-2 v těle. Vyšší koncentrace koronaviru SARS-
CoV-2 v těle a přítomnost jeho agresivnějších typů přitom při zohlednění současných
vědeckých poznatků vede k většímu rozsahu zdravotních komplikací nakažených
osob a k vyšší smrtnosti.
 Snížit smrtnost a četnost těžkých průběhů infekce, protože postupem doby budou
vzrůstat znalosti o chování koronaviru SARS-CoV-2 a o metodách léčby infekce
a zmírnění jejích následků. Nakonec by mělo dojít k vyvinutí léků nebo vakcín.
Je přitom obecně známo, že již nyní dochází k experimentálním pokusům léčby
různými typy antivirotik (např. remdesivir nebo hydroxychlorochin), a že v některých
případech taková léčba vykazuje určité výsledky.

Pokud by nebyla realizována žádná mimořádná opatření, nelze s ohledem na shora uvedené
skutečnosti důvodně vyloučit, že by celkový počet nakažených v ČR mohl dosáhnout milionů
osob, přičemž u statisíců osob by nemoc mohla vyžadovat hospitalizaci (kdy nezanedbatelný
počet hospitalizovaných může dle stávajících poznatků vyžadovat náročnou intenzivní péči).
Za oběť nákaze by tak mohly padnout desítky tisíc osob. Takové počty by zdravotnický
systém ČR (a ostatně ani zdravotnický systém žádného jiného státu) nezvládl,
a to i vzhledem ke skutečnosti, že v České republice je v tuto chvíli dle dostupné evidence
celkově cca 4.480 lůžek intenzivní péče pro dospělé pacienty (ARO a JIP dohromady),
zatímco počty ventilátorů pro dospělé dosahují cca 2.080 kusů, z kterýchžto kapacit je navíc
podstatná část obsazená pacienty s jinými onemocněními, a pro koronavirové pacienty jich
tak lze vyčlenit pouze část. Při překročení dostupného počtu lůžek intenzivní péče a plicních
ventilátorů by se začal dramaticky zvyšovat počet obětí, který by v případě explozivního
šíření infekce i při značně konzervativních odhadech mohl dosáhnout řádu stovek tisíc
obyvatel ČR, přičemž by se nejednalo pouze o seniory. Pro srovnání odpůrce se uvádí,
že celkový počet zemřelých obyvatel ČR (ať již z důvodu přirozené smrti, úrazu či nemoci)
dosahuje dlouhodobě kolem 112 tisíc ročně.

Obdobná opatření, jaká jsou přijata v České republice, byla a jsou postupně přijímána
i vládami jiných států. Je nutné zdůraznit, že některé země z počátku zvolily méně přísné
kroky a opatření. Postupem času se ovšem ukázalo, že taková méně přísná opatření
prakticky téměř nikde nefungují. Tyto vlády postupně zpřísňovaly a neustále zpřísňují svá
opatření. Ukazuje se však, že dopad na obyvatelstvo je v takových případech horší
než okamžité zavedení relativně přísnějších opatření, ke kterému došlo v ČR. Nejenže totiž
počáteční mírnější přístup vede k explozivnímu rozšíření nemoci COVID-19 (viz příklady
Švédska, Nizozemska, Španělska, Itálie, Velké Británie a USA) a ke ztrátám na životech
prozatím v řádu tisíců až desetitisíců v jednotlivých zemích, ale nakonec vede ke stejně
přísným, nebo ještě přísnějším opatřením, než byl zvolen v ČR.

Rozdílný přístup jednotlivých vlád je způsoben zejména tím, že o koronaviru SARS-CoV-2,
jeho přesných vlastnostech a charakteristikách, jakož i o detailech jeho šíření a přenosu
nebyly k datu vyhlášení jednotlivých opatření či dosud nejsou dostatečné informace. Různá
opatření vlád jednotlivých zemí jsou činěna v dobré víře a se zohledněním všech dostupných
informací. V průběhu pandemie nicméně prakticky všechny země západní civilizace dotčené
šířením onemocnění COVID-19 postupně přistoupily ke stejným krokům jako ČR
(tj. k vyhlášení nouzového stavu, k omezení pohybu, k omezením maloobchodních prodejů
atd.), i když v detailech se mohou přístupy jednotlivých zemí odlišovat.

Míra nejistoty a vyšší míra rizika související s epidemií COVID-19 je způsobena i tím,
že se vir postupně vyvíjí a mutuje, což mění jeho vlastnosti. Genetická informace koronavirů
je totiž ve srovnání s jinými viry poměrně proměnlivá, což je jedním z důvodů selekcí různých
variant viru. Zároveň se dynamicky mění rovněž poznatky o koronaviru SARS-CoV-2 a jeho
vlastnostech.

Dostupné empirické údaje nicméně i tak dokládají, že nerestriktivní přístup vede k výrazně
závažnějším nepříznivým následkům než přijetí omezení. Nad rámec shora uvedených zemí
je typickým příkladem dosud benevolentní Švédsko, které má dle dostupných dat již více než
dvojnásobný počet nakažených oproti České republice, a to při více než osminásobném
počtu úmrtí (zatímco počet obyvatel Švédska a ČR je téměř shodný).

I tak nicméně dostupná, zejména mezinárodní, srovnání dokládají, že strategie přijatá
v České republice byla a je správná a přiměřená. V zásadě jedině aktivní a veřejnými orgány
vymáhaná strategie společenského odstupu totiž vede ke snižování reprodukčního čísla
nemoci COVID-19 a k získání kontroly nad jejím šířením, resp. k předejití explozivního šíření.
Takové explozivní šíření zaznamenává na rozdíl od České republiky celá řada zemí,
a to v čele s těmi, které otálely s přijetím omezení volného pohybu a veřejného setkávání
(včetně setkávání v maloobchodě).

Možné náhlé uvolnění přijatých opatření by mohlo mít nedozírné následky a v krajním
případě vést až k úplnému zmaření příznivých výsledků, které byly v boji s onemocněním
COVID-19 v České republice dosud dosaženy.

Do rámce potřebných opatření spadá i toto mimořádné opatření, jehož cílem je zamezení
šíření onemocnění COVID-19 v prostředí zdravotnických zařízení a zařízení sociálních
služeb, popř. při poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení.

Za tím účelem se omezují návštěvy pacientů ve zdravotnických zařízeních a uživatelů
sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb vyjma chráněného bydlení (podle § 34
zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) v pobytové formě a odlehčovací sociální

služby v pobytové formě a také se při pobytu v některých zdravotnických a sociálních
zařízeních povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest, kterým se brání šíření
kapének, s výjimkami. Toto mimořádné opatření je obzvláště potřebné k ochraně
zranitelných skupin obyvatel.

 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA
ministr zdravotnictví


 Zpět 
Kontakt

Domov Barbora Kutná Hora, poskytovatel sociálních služeb
Pirknerovo náměstí 228
284 01 Kutná Hora

© 2012 - 2020
Všechna práva vyhrazena.
 
Domov Barbora Domov Barbora

facebook
 
iresoft